Ten dotek
nárazovou vlnou
vrazil do Tvé rovnováhy.
Nechápeš.
Něco se hnulo,
a stojící na kladině se zachvěl.
Dopadls na zem
na všechny čtyři
teplé kočičí,
a Tvůj třetí život
zvážněl.
Proč ?
Nářek v mrazivé noci,
hlad,
co bolest nosí i kosí.
Vesmír se zatřásl
jako sulc,
a jeho kyprý rytmus
Tě houpá.
Nejsi sám,
i v pádu objímán
Láskou Všehomíra.
Viva volný verš! :-))
Taky ho mám nejradši...
Jinak - každý pád je cenná zkušenost do budoucnosti...
05.12.2007 20:24:00 | Chancer
Tak tyhle volný verše miluji, má to spád a nedrhne, moc povedená věcička, a ty obraty..hmmm stip 1***
05.12.2007 09:04:00 | cevert