Anotace: Chybí?? tak už....
Dnes ve mně roztála krystalka ledu,
kdysi urousaná chvilka poezie.
Vysvětlit si to stejně nedovedu,
kde se to jenom v hlavě bere.
Srdce na skle malované
jedním tahem zmizí.
Nechcem spolu zažít věci,
poslouchat
/ si cizí /
Prokousat se změtí bolu,
v kruhu vidět prázdnotu.
Na konečné sedět v baru,
laskat sklenku šampusu...
09.12.2007 12:22:00 prostě já
Na bol pomáhá laskání, ale teplo lidského těla je lepší než šampus...:-) Hezká básnička, chválím...
08.12.2007 21:49:00 Aniba
...a opět jedna z těch velmi povedených.. :-)
P.S.
Díky za komentíky...Tvá chvála potěší ;-)
08.12.2007 15:07:00 Bean
ne vždy je láska k mání
sem tam je urousaná
kdekdo o ní jen žvaní
básnička..
nedopsaná..
06.12.2007 16:09:00 MalaIzis
Vadí mi ty závorky, je to takové ostře řezané, nešlo by to nějak zakulatit???
06.12.2007 12:34:00 Lady Carmila
s tebou mám chvilke poezie...jak si tě tak čtu tak koukám a nepřestávám se divit..jak to že je všechno také pěkné?? Bíša to vystihl..jsi poetická duše...
06.12.2007 09:57:00 Veríssek
Moc pěkná básnička, i když je smutná, je v ní i něco pozitivního - třeba ta sklenka šampusu
06.12.2007 09:23:00 Jiparo
..Tvoje urousaná poezie se sklenkou šampusu
je zajímavá kombinace ...
dala jsem si do nosu! :)