Byla to asi vlčí mha,
hustá a zrůžovělá,
to, co mi sedlo na víčka,
jen abych neviděla.
Byla to asi vlčí mha,
co zmátlo moje oči ...
Sotva si mě trochu očíhla,
věděla, na co skočím!
Té mršce vlčí, mámivé,
ráda jsem uvěřila,
že vroucí pohled platil mně
v oblacích pár dní snila ...
Dnes už je pryč, ta vlčí mha,
a s ní, co bylo klamné.
Viď, ty ses vůbec nedíval ...
a jestli - tak ne na mě.
Už po několikáté se vracím k Tvé Vlčí mlze a čtu ji stále znovu. A po každém dalším přečtení ji obdivuju víc a víc, nejen díky tomu, jak si umíš vyhrát se slovy a poskládat je do líbivého verše, ale i díky neskutečně hluboké myšlence té básničky.
Díky Ti
Myslím, že ohodnocení jenom jedním supertipem je naprosto neodpovídající. (To procentuální hodnocení, co bylo na literu dřív, bylo lepší - alespoň můj názor tedy. :-) )
22.01.2008 01:12:00 | Merlík
V krajích, z kterých pocházím, jsme vždycky říkali vlčí mlha tomu, když se někdo... ale to sem nepatří :).
Hezký.
06.12.2007 17:44:00 | Demedalex