Doufám

Chytnout tvou ruku,
stáhnout tě z okraje,
tý hrozný propasti,
doufat, že se udržíš,

..že nespadneš..
..že najednou objevíš..
..smysl života tvýho..

Podívej se mi do očí,
řekni, co vidíš,
neměj už strach,
z toho kolem, z toho všeho..

Vrať se prosím do snů,
a opusť jiný svět,
dotkni se těch prstů,
co k tobě míří.. chtěj tě vážně zpět!

..doufám, že nespadneš..
..že zase objevíš..
..třeba zadržíš..
..svůj pád..

Já tě prosím zas,
nechtěj tu temnotu,
vrátit mezi nás,
proleť celou Zem,
a pak pojď sem..

Tak dlouho jsem,
nespatřila tvou zář,
kam se vytratila,
i s tou krásou.. nás dvou?
Kam?
Kam?!