Stojí, na sebe se dívají
Stojí a smutní hluboce
Stojí, pocity skrývají
Stojí a budou stát do konce
Zabodnuti v zemi
Nemohou se hýbat
Uvězněni v zemi
Začíná se stmívat
A až vyjde luna
Na obloze temné
Roztančí se zvolna
Na hladině skelné
Je to však jen zdání
To mihotání jemné
K velkému zklamání
Vše ukončí se ve dne
Kotouč rozžhavený
Ten fantazii dusí
A sloup usoužený
Stát tu zase musí…
Taky jsem míval raději noc než den (Strix je latinsky puštík, mimochodem :o) ), ale pak jsem pochopil, že to byl z části spíš strach ze dne, strach z vlastní nejistoty, v denním světle tolik patrné. Asi jsem od té doby trochu vyrostl. Noc má pro mě dodnes svoje kouzlo, ale sluneční paprsky nenahradí :o)
08.09.2008 16:40:00 | Strix
Já mám nejradši večer, takže napůl den a napůl noc :-)
Sloup bývá nejsilnější částí budovy...důkazem budiž rozpadlé antické chrámy, kde stojí už jen sloupy, které kdysi držely chrám pohromadě...proto bývá sloup symbolem síly, důležitosti a zodpovědnosti!
30.04.2008 16:53:00 | Chancer