Ze dne málo, z noci hodně

Než den se s nocí setká, sním,
je však věc co dobře vím,
mým smutkem zčerná každý den,
v loužích touhy topím se jen.

Než noc se se dnem setká, znám,
vše co chci však nic nemám,
jak bez obrazu rám je nic,
tak bez tebe jsem trn nic víc.

Když den se s nocí setká, čas
zastaví se a já zas,
propadám se do svých snů,
a z těch snů do černých dnů...