Bez odpovědí

Ze strachu,
z věčné samoty,
volám jména,
dovolávám se přátel,
rozhovorů a zpěvů,
ale nic nepřichází.

Křičím a poslouchám,
ale rty i uši zklamou,
už nehraji písní toulavou,
nezpívají něžnost,
ale říkají, že láska,
to je nekončící věčnost.

Chybí mě,
smutno je.
Přijde, nepřijde?
Kdy?
Kde?
Nebo ne?
Amen lásko.
Umírej.