Výčitky
Výčitky
Anotace: ...už nevnímám
Výčitku za výčitkou
jak barevné korálky z pouti
navlíkáš
na provázek
mé osobnosti
jehlou svých nenálad
Je to jak mozaika
z drobných kamínků
mých neschopností
Nejspíš jsem zapomněla
slovíčka tvé řeči
poslední dobou
ti totiž nějak nerozumím
Zmateně přemýšlím
- impulzy stresu v hrudi-
jak dostat se do rovnováhy
mezi tím
čeho dělám příliš
a tím
co dělám jinak
než ty si představuješ
Mlčím
a sama sobě přiznávám
"tvé" chyby
ty své už znám nazpaměť
z tvých monologů
Mlčím
a čekám
s tím zvláštním pocitem
že se ti nezavděčím
přivírám oči
...ve vzpomínce
cítím tvá pohlazení...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Jo, jo, typický chlap. Nikdy není nic dobře a za všechno můžeš ty, nikdy on - i kdyby kvůli tomu měl otočit Zemi třikrát kolem dokola (alespoň slovně), a vyjmenuje ti, cos všechno měla a neměla a dělala a nedělala... A dělají to tátové i partneři. A pak ať mi někdo něco říká o mužské logice.
A je to výborně podáno :-)
12.12.2007 18:15:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
