Soud a panna.

Anotace: Bůh je tvým soudcem.

Soud ti křivdí, černá panno...
Soud tě neměl nikdy rád...
Dopředu to bylo dáno?
Černá je jen barva zlosti?
Vždyť za nocí následuje ráno
A soud umírá bez bolesti
Však o tebe...
O tebe bych se měl bát...

Jsi nevinná, já byl u toho
Nevinná, jak hvězda noci
Ani nevíš, jak já nerad
Přihlížel - a bez pomoci...

On chtěl, však ty si nechtěla
A já byl vedle tebe
Pro sebe jen chtěl tě mít
Úzkost, obava a nářek
Tys trpěla, bála se a plakala…
Proč já v tu chvíli musel zrovna bdít…?

Nevím, zda to ostří?
Zda to byl hřích nebo spása
Zda-li né všechno, vzalo ti to hodně
Ale tvá je stále hrdost a krása
Ta, která dělá tě černou pannou
Okouzlující a nezadanou…
I když už víš, co je to láska

Na záchranu je již pozdě
Mé slunce zašlo příliš brzy
Já všeho se vzdal kvůli tobě
Tak proč mě prosíš?
Nutíš mě jen ronit slzy…

Já miloval tě, tušit si to musela
Měl tě rád, nesnášel jsem sebe
To tvá víra v mou lásku tě brzdila
Teď už vím, že můj čin byla chyba
Co já si počnu bez tebe?

Tak nenaříkej, neseď u toho potoka
Jeho voda zalita krví je
Ta barva sic není tvá
Ale i přes to
Nepřemýšlej, netřes se
Srdce mi to rve

Já prosím tě…

Vždyť viděl to jen onen les
Temný les a rudé nebe
Tak neřež se…
Neposlouchej toho mudrce…
Možná, že pánem soudu je
Pakliže však zřel on všechno
Truchlí s tebou, neobviňuje tě…
Uvědom si to a nevzdávej se…

To byla má rada poslední
A můj příběh ze záhrobí – byl to běs…