Anotace: krátká a výstižná...
Slza mi z tváře jemně klouže,
na polštáři je z nich louže.
srdce puká bolestí,
z příšerného neštěstí.
a já tě prosím:
zapomenem na ty hádky
a vrátíme se k sobě zpátky!
Přestože by podle použitých výrazů mělo jít spíše o smutnou záležitost, cítím z těch veršíku spíše takové odlehčení, prosvítající naději.
17.10.2005 08:13:00 | Lucie Plocová
Stačilo mi přečíst si pár komentářů a souhlasím s Vládce Hoven (mimochodem,dosti zajímavý nick že?;)
09.10.2005 19:17:00 | Sawati
Krásný... Paráda... Co víc říct?
05.10.2005 20:08:00 | Králík