Jsme otroci?

Anotace: Pány nebo otroky svého času...

Dřevěné hodiny,
na zdi si tikají,
měří náš čas,
doby co byly,
právě minuty míjejí,
okamžiky jež budou…

Cvak…, cvak…,cvak…
Ručička na ciferníku,
kdosi snad doufá,
v životní kliku,
ve štěstí, v úspěchy,
jiný zklamán si zoufá…

Krok za krokem,
míjí nás čas,
neslyšně a někdy řvouce,
vlak na přejezdu,
hřmotí kolem nás,
po odjezdu ticho zahltí zas…

Při seskoku padákem,
nám přes ramena shlíží
jak bleskově se blíží zem
a zas se tiše plíží,
v čekárnách lékařů,
v trápení smolařů…

Jen to štěstí máme dáno,
že čas stejně měří den za dnem,
od jitra do noci,
pro každého doba stejná,
v moci i bezmoci
a přesto nezavděčí se lidem všem…