Stéblo světla

Anotace: Každý čekáme na nějakou jiskru, která nás zapálí a bude spalovat náš život.Hledáme ji všede, ale vetšinou si ona najde nás...

Čekám jen záblesk světla
jako květina na rosu raní.
Pírko z nejž vrána vzkvetla
dávala pít z děravých dlaní.

Střepy padají do očí,
kde květ růže stále plá
pegas přes rty vykročí
bílé vrány u nebeského dna.
Chybí oheď, jiskry, žár
viděl opět hloubku v duši
chlad co bolí, ale sluší
a Orfea, který na loutnu hrál.

Nahlédl do bouře širého srdce
květy opět vzrostli v ohni
po boku k hvězdám jdouce.