Jemně pevná

Tvrdá jak studený kámen,
stisknu zuby.
Zaskřípou.
Měkká, jak teplý vosk,
odhalená až příliš.
Kde přijít k rovnováze ?
Zraňována na potkání
sama sebou.
Dávám se nenávratně.
Na cestě do neznáma,
přes bludný kořen citu,
toulavý pes,
odkopnutý pánem,
olízat jizvy,
a jít dál
kalným ránem
se srdcem, co není moje,
opuštěná bez pokoje.
Nechci už zažít další boje,
a krev a bolest na duši.
Jemně pevná budu :
slzy mi nesluší :-)