Zavřenými okny prostupuje světlo Vánoc,
Hvězdy jsou zařivé maj magickou moc,
Vločky se brouzdají v poryvu větru,
Mráz kreslí na sklo v třpytivém lesku.
Dětství se promítá do vzpomínek,
Možná jsem dětina možná že snílek,
Radost a pohodu v duši si nesu,
Jeden den v roce bez denního stresu.
A večer u stromku po večeři,
Když se venku den sešeří,
Rozsvítím svíčky a rozezním zvonec,
Vzpomenu na dětsví jehož je konec.
Také ráda vzpomenu na dětství, na první Vánoce, jež si pamatuji a utkvěli mi hluboko v mojí mysli.
07.01.2008 13:20:00 | NikitaNikaT.
...myslím si , že dětství nikdy nekončí , dělám někdy takový koniny , jako by mi bylo 14 ...Kavec
24.12.2007 21:31:00 | kavec
:-))..jjo s dětstvím je sice konec..
..ale to nám přece nebrání..užívat si dál..že? :-)))
24.12.2007 15:12:00 | isisleo