Nemocniční blues
Nemocniční blues
Anotace: napsala jsem to , když jsem si vzpoměla na jednu událost, při níž jsem se málem otrávila...a pak mi moc hodný pan doktor vypumpoval žaludek.. Mnoo něco jsem i zatajila..
V rukou perly, perly bílé,
klidným spánkem krátí chvíle.
Jeden, dva, tři sta,
usnout a nehnout se z místa.
Osud jenž zdál se tak prokletý,
uzavřou na spaní tablety.
Jeden, dva, tři sta
Zemřu, jsem si jistá.
V kelímku chladivá voda
života ruku mi podá
jeden, jeden , potom dva
Pak smrti, budu jenom tvá.
Slyším hlas a sirénu,
chci spát,mám trochu migrénu.
jeden, dva a tři
Hlas sanitě patří.
Zalezli vrabci do budek,
a prázdný byl můj žaludek.
Jeden, dva- přášky na stole
děkuji pane doktore:-)
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Uff, ja nemam rad nemocnice a vse kolem, takze docela mraziva predstava. Pripojuji se ke Strasidylku, nikdy to uz nedelej prosim.
03.09.2009 12:39:00 | Nergal
douchám, že už nic takovýho neplánuješ...
dílko je krásné, jen z obsahu trošku mrazí
27.04.2009 06:42:00 | strašidýlko-střapatý
tak to je síla.. nevím co dodat, snad jen-jeste že doktor zasáh včas;-)
26.10.2008 21:54:00 | Caracol
Dobrý, aspoň vím, jak to mohlo vypadat se mnou. Já to však tak daleko nedotáhla.
02.01.2008 14:14:00 | kryndy
Mno mám takový pocit, že jsi mi to už říkala a upřímně řečeno, předtím mi to moc neříkalo, teď ale říká a moc... Kdyžtak se mě pak zeptej na vysvětlení, ale myslím, že to nebude potřeba...
28.12.2007 16:17:00 | Calimerinka
Nejsi tady na světě pro nic za nic... Tvůj anděl strážný si tě dobře hlídá, abys neutekla, dokud nesplníš poslání... ;-)
26.12.2007 21:31:00 | Liss Durman
Naše zoufalství mívá křehké hranice ... Někdy nedá moc práce je překročit ... Díky patří těm, kteří nás umí vrátit zpátky do světa s úsměvem :o)
26.12.2007 19:57:00 | Beepat
