Nekonečné hraní nesmyslných arkád,
hloubení děr,
do kterých nikdy nikdo nepadá,
jak by mohl, když jsou jen v nás..
Pubertální nálady,
všude spousta křiku,
nikdo ho však neslyší,
vsugerování, že jsem potichu.
V tvém věku jsem kolem sebe stavěl sloupy...aby přes ně nebylo na mě vidět...taky chyba... Hloubíš díry okolo sebe, pod sebou...ve skutečnosti jen v sobě samotné...
27.12.2007 18:25:00 | Skaja
Jo, momentky...když já mám tu "svoji" náladu, jdu prostě ven nebo číst, nebo si jdu s někým poklábosit! ;-)
26.12.2007 15:30:00 | Chancer