černý ON a bílá ONA

ON má srst černou jak deštivý mrak,
ONA peří bílé jak čerstvý sníh,
ON chodí dokola a pozpátky pak,
ONA je z říše raněných.

JEMU tečou mlsné sliny po bradě,
JI brzy vykrvácí život po kapkách,
ON nese JI do své díry k ohradě,
šedivý stín šeptá, že ON bude JEJÍ vrah.

ON položí na zem svou kořist něžnou,
výrazu JEJÍ očí rozumí snad jenom kámen,
zuby hladového vlka pronikají hlavní tepnou,
z těla vzněšené labutě teče rudý pramen...