Zpověď duše

Zpověď duše

Stříbrná magie srdce mi zalila,
nesmírná touha ve mě se zrodila.
Chci něco vykonat, podstata schází mi.
Daleko, daleko, daleko do zimy.
Vítr, když bičuje nahá údolí,
spoustu živého v nitru zabolí.
Co jsem? Co chci!?
Možná vím, ale nikdy to přání nevyslovím.
Doba je jiná, minulá vymřela.
Kdo to zavinil? Vždyť se to nedělá.
Chci se tam vrátit, sama se svou duší,
která jiným spánky ruší.
Jaké to bude za tisíc let,
bude tu ještě vůbec tento svět?
Lidé jej zavrhli,
už před dávnými věky.
Já ale věřím,že zpětný tok řeky,
završí mylná vědění a otevřou znovu mou duši.