Cesta.

Anotace: Někdy mám pocit, že letíme v balónu, který začal náhle klesat tam, kde nechceme a tak vyhazujeme pytle na hlavy těch, kteří s námi letět nechtěli...

Cesta.

Kam se poděla ruka
co napnutím lana
rozezvučila kostel...

Dvě ložiska hřídel řemenice
a trochu šťávy postačí
aby automat v daný okamžik
vyšlápnul cestu po schodech
až do výšek zvonů.

Kam asi půjdeme my (?)
až jednou potkáme truhláře
a budeme chtít
opřít lokty o jeho stůl.

Možná si říkáme
kdyby raději zůstalo to co je
vždyť i eskalátory
nejsou k zahození
když se před tebou sune nahoru
holka v krátké sukni
to se to potom stoupá
horší je pak sjezd
v nějakém obchoďáku
s plnými taškami
nekonečných krámů...

Často jíme víc
než musíme
odpadní roura z místa
kde jsme si všichni rovni
je mnohdy širší
než ona cesta až do výšek zvonů.

Kdo se bude úžit
kdo ohýbat
a kdo tahat lano (?)

Jako by zvony
opakovaly stále dokola...

Kdo se bude úžit
kdo ohýbat
a kdo tahat lano (?)...