představa postavy
sen na zábradlí
noční stín bez ostrých rysů
noc a tma se propadli
čekám tiše
vzlykám šeptavě
polykám
lekavě
už cítím ten háček
uvízlí v srdci
prázdný váček
naplněný pookraj tmou
tma hladí
tma září
tma kryje
tma tichá
ta lichá
ta krásná
ta hravá
co bere všechna práva
a já do ní zahleděná
topím se pookraj
tma bublá
a já ve svém kotlíku
srdcem zhubla
milosrdně nás tma objímá a dusí...jen do té doby, kdy nás první paprsek slunce spálí na popel...
29.12.2007 12:09:00 | Elča