Vážka ze zad

Přezíravě hodnotí okolí
Stehenní kosti namožené
Od sena
Klečení v lavici
Bombardovaného kostela
Varhany nevydržely
Ateismus zabíjí, pánové

Sám můžu dávat kázání
O velkoleposti
Samotě
Kázáních
Celibátu
Ženách
Ale nikdy bych nekázal o Bohu

/Bůh se na nás dívá
Směje se a plácá do kolen
Že v něj nevěříme/

Proto věř
Až se budeš plazit
V Adamově rouše
Po mramorové podlaze
Bombardovaného kostela
Tvá vážka ze zad
Bude volná
A uletí
Třeba k nebi
Protože v kalužích
Se těžce hledá prostor

Sníh ti posypal skráně
Vločkami různých tvarů
V řetězech přicházíš
K soudu
Kde se ti všichni smějí
/ale neboj
oprátka z černých perel
očí tvé dcery
tě naposledy políbí.../