Někdy

...a někdy ta úzkost tolik svírá
a je jí tolik a je všude,
že se až bojím nadechnout,
aby to nebylo naposled

a aby to neslyšel někdo,
komu by to snad mohlo ublížit,
ublížit víc než mě samotnému,
možná je to bláznovství

nedýchat, aby jiní mohli,
ale dost možná je to láska
ke všemu a ke všem
co pro mě tolik znamenají,

tolik moc,

a když se pak konečně znovu nadechnu
je to všechno ještě mnohem krásnější,
i ta úzkost je krásnější,
i když je jí tolik, a je všude...