Anotace: Neznámému příteli
Bílý stín na polštáři,
němý,
studený
Na sítnici prázdno nebytí,
strojově tiché
Začínám se bát, že neexistuješ
Ještě před chvílí jsi byl živá bytost,
se srdcem,
duší
a černýma očima
A teď mlčíš
Jako vesmír, který se zhroutil sám do sebe,
poté co pozřel všechny své hvězdy
Začínám se bát marnosti
Byla to chyba,
nebo jen ticho před bouří?
Mám zemřít a jít tě hledat?
Prodíráš se skalami?
Hledím do bílého prázdna vakua
a modlím se
Kapky vody tiše dopadají
na mechanickou hladinu prázdnoty
Dosud je nikdo neproměnil ve víno
Dosud neumí uhasit naši žízeň po životě
A já prosím boha:
Mluv se mnou!
marné čekání na "hlas" přítele a nevědomost, co je s ním...good myšlenka a dobrý slovní spojení a obraty
21.01.2008 18:12:00 | Ashitaka
A nebo mlč, jen tu se mnou buď, zůstaň, nechoď pryč....
Promiň, to byl zase kousek mého příběhu...
krásně jsi to napsala...
05.01.2008 18:40:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
Ne, chytrá nijak závratně nejem, ale je méně náročné se učit dobrovolně než k tomu být dokopávána. Já jsem jen pohodlná :-D
02.01.2008 14:02:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
Alí je chytrá :-)
Ano, má drahá, stalo a pořád ještě se děje, ale je to na dlouhé povídání.
31.12.2007 15:35:00 | Lisa.Ginmi
Katpok: A to je ale ono - on ti jen umožní je najít. On je cesta, ale jít už musíš sama.
31.12.2007 14:52:00 | Alea - kometa kdovíco přinese
Lisí, je to výborná báseň, ale u tebe mě tato myšlenka překvapuje. To se ti opravdu stalo?
31.12.2007 14:50:00 | Alea - kometa kdovíco přinese