Neznám název

Anotace: Jsme dva kteří píší básňě,ale jsi jedna která píše krásně

Tvá slova jako vždy krásná jsou,
opět mohu myšlenky své psát,
andělé Tobě rovniu nebudou.
Slibuji,že nebudu se bát.

Do anděla zbývá pouze kousek
-křídla sněhobílá scházejí.
do anděla zbývá pouze kousek
-červené vlásky pablesky házejí.

Nevědí-snad ani já-kým Ty jseš,
oheň a voda-poručníci Tví,
jsi napůl ďábel a jiná nebudeš,
však v rukách Tvých dokáží býti milostiví.

Avšak žádnou změnu nechci v Tobě,
taková jaká jsi zůstaň-
-nevinná jak malé robě,
přec silná býti nepřestaň!

Ty až vstoupíš Nebeskou tou branou,
k nohám plátky růže budou padat,
všichni omámeni čistoskvoucí pannou,
kdo pokloní se první,svatí budou se tam hádat.

Až stanu v pekle naproti trůnu
-a já vím že království Pekelné mě nemine-
Satanovi vysměji se:že má smůlu,
že jednou "Ona" přijde a jeho vláda pomine.

Vítr se Zemí-otec a matka Tvá,
po nich zdědilas všechny dobré věci
-po otci přísná a silná,po matce moudrá a přejivá.
Ty promluvíš a člověk cítí hřích na své pleci.

Až jednou při západu slunce budem státi
a jednou ta chvíle nastane,
obejmu Tě kolem ramen a budem spolu rozjímati,
jak lidé jednou-snad-procitnou a mír navždy povstane.