Post mortem

Seděli jsme tehdy u jednoho stolu
a tiše přemítali o smyslu života.
Tys neustále vyrušoval a taky
matka tě trochu musela zkrotit.
Mokřady plné jsou tvých vzpomínek,
ty bloudit lesem budeš, vůní meduněk
budeš zakoušet po tom....
a teď ukliď ze stolu,
chci umřít...
. nebo zase žít?