Odsouzena k životu

Ač nevinná -
- jsi vězněm vlastního těla,
kdybys snad sebevíc chtěla
neutečeš svým myšlenkám –
- Dusíš se bezmocí,
bojuješ o každičký nádech,
duše zkroucená bolestí smutku,
hruď zalitá betonem z beznaděje –
- Tak dýchej ... nádech–výdech,
musí to jít!
Vždyť už to znáš –
- A nestůj ... běž,
levá musí střídat pravou,
to přece víš –
- Nemysli ... tím nic nezměníš,
jen přikrmuješ přetlak v hlavě,
resetuj myšlenky,
všechno občas potřebuje vyčistit –
- A poslouchej ... ne svoje srdce,
rozum musí řídit tvoje tělo,
jen tak dokážeš přežít
a zas bude někdy líp –
- Uvidíš ...

Tak dýchej

A nestůj

Nemysli

A poslouchej

Ještě pořád žiješ ...!