Anotace: Milý Tony, vzpomínáš na svoji maminku a já našla ve Tvých krásných slovech inspiraci ..
Tu vlídnou duši chtěl bych zpátky,
zlíbal bych Tvoje horké ruce,
řekl bych mámo krásné svátky,
dal bych Ti kousek svého srdce.
Slyším ta vlídná, něžná slova,
vidím Tvou ustaranou tvář,
do mládí chci se vracet znova,
dík složit půjdu na oltář!
Za Tvoji lásku, za Tvoji dobrotu,
za život, co jsi nám s otcem dala,
za práci, starost a ochotu,
za to že jsi nás vychovala…
Maminko milá v srdci mi zůstaneš,
pokaždé jsi mě pochopila,
já vím že z mrtvých nikdy nevstaneš,
jsem šťasten, že celá léta jsi ve mně žila!
moc pěkné,smutné,ještě že mám maminku,ale táta už chybí,moc se ti to povedlo napsat.
20.01.2008 14:27:00 | Aluna
Psavec... pro kazdeho z nas je to tema zive a otevrene, prijde mi to jako rana , ktera stale krvaci... objimam te ach jo..
07.01.2008 20:25:00 | carodejka
Každý měl či má svou mámu...a nikdy nezapomene..kdo sám mámou je...pro toho ta slova jsou pohlazením ..že třeba i jeho děti takhle mohou smýšlet... nebo možná jednou budou...nádherné..děkuji
07.01.2008 18:09:00 | Nút
Dekuji, ja vim je to smutne tema, jsem moc rada ze jsem i ja mohla takto zavzpominat..
05.01.2008 19:52:00 | carodejka
dojemná a krásná báseň. Maminky nikdy neumírají, ta vlastní je v srdci navěky
04.01.2008 20:17:00 | Danah
Bíša...Diky moc i já se rozplakala ale nesmutni, jsou v našich srdcích stále.
04.01.2008 19:37:00 | carodejka
Nádhera...tomu říkám láska dítěte kmamince...krása nemám slov..takovou já jsem nikdy nepoznala..
04.01.2008 11:35:00 | Lady Carmila
Jak málo si toho člověk uvědomuje a bere nejen věci, ale i lidi kolem sebe jako samozřejmou součást svého mikrosvětu. Hrůza, nastal čas zamyšlení, alespoń u mne.
04.01.2008 08:51:00 | Dračičák