Návštěvnost
Ještě dvě hodiny /v ztraceném světě/
Ještě dvě hodiny /v ztraceném světě/
Anotace: ...zas trochu jinak ...
ani nevím kdy mne naposledy napadlo to udělat.
Jak tak procházím kolem nich,
jen zvednou spánkem unavené a přemáhané oči,
pohledy bez radosti,
nikdo nic neříká a vlastně ani nemusí.
Hluk motorů,pece,pásů,překládaných výrobků
občas přeřvané unaveným starým rádiem
a hodiny které neutíkají hovoří výmluvně za vše.
V každém pohledu vidím jedem příběh,
jeden osud,
jeden nebo více důvodů proč jsou právě tady
v „Ztraceném světě“
Obyčejná lenost nebo neschopnost se učit
až po manželku která utekla od tří dětí
a muže který pak neměl na výběr.
V každém pohledu vidím víc než za deset let vyprávění.
V každém pohledu vidím víc než kdo dokáže pochopit.
…chlad mnou otřese,
otevřu oči
a dívám se jak si vítr pohrává s vraty.
Pravidelný rytmus bouchání a chladu.
Chvilku mi trvá než pochopím,že jsem usnul
a vše se mi zdálo.
Půl čtvrté ráno,
vyťukává rádio,
od posledního zkontrolování ciferníku hodin
uběhla snad jen minuta.
Jedna jediná a já toho tolik viděl.
…zvedám se ze židle abych dopil minerálku
a snědl pár dílků čokolády …
…ještě dvě hodiny …
Komentáře (20)
Komentujících (17)
Doporučit
Tisknapsaný jako obvykle perfektně.Kolikrát si tak sedím a koukám na lidi a snažím se vyčíst aspoň špetku z jejich osudů.A funguje to i u zvířat...
15.01.2008 13:46:00 | cevert
Všechny obyčejné životy jsou vlastně neobyčejné, protože jsou jedinečné. Všichni jsme jedineční a máme vlastní příběh, který vůbec nemusí být výjimečný, aby náš život byl plnohodnotný. Vladimír Holan ve svých pamětech napsal: "Můj život byl fantastický, protože byl všední." No, něco na tom asi bude. Jsem zvědavá, jak budu rekapitulovat na konci života já... Jinak fajn báseň, chvíli jsem se s tebou ocitla na noční směně:)
08.01.2008 19:41:00 | prostě já
Každý z nás se určitě ocitl tam, kde nechtěl.....ve Ztraceném světě........
Byla jsem tam jen malou chvíli, hledala jsem ale dveře,
které mě zavedou do Nového světa... a teď , pořád ještě opatrně jdu krok za krokem, abych někde nezakopla....
Díky Ti člověče, přečetla a jsem Tvé dílko a udělala jsem velký krok a tak veliké DÍKY...... :-))
07.01.2008 21:07:00 | HannyJanny
Uf, to je fakt síla a velikej kus člověčiny od Tebe :o) Díky za to ...
07.01.2008 20:33:00 | Beepat
Ta chvíle ve Ztraceném světě
padla na mě jak lavina.
Jsem rozdrcena tísní,
a pohlcena nevyhnutím.
Krutá pravda...a duše v koutě
děkovat mě nutí
za Tvoje verše,
za to nadechnutí...
05.01.2008 18:47:00 | spare
..no..já to nevidím jako..Ztracený Svět..
..spíše jako..Nový(ě) Nalezený Svět..
..jako další rozměr čehosi..třeba bytí..žití..
..soužití..empatie.......
..přirozené pokračování cesty..některých jedinců..
..jednoduše..skládám poklonu za toto dílko..
:-)))
04.01.2008 20:30:00 | isisleo
já to vidím jako příběh opravdového života.V životě jsou přece lidé šťastní i nešťastní a káždý má ten svůj osud.Pracovali v jedné hale,ale zrovna tak bys je mohl potkávat na ulici,nebo třeba sedět v divadle.Proč ne? Jistě do toho "Ztraceného světa"nepatří od narození,ani tam nemusí zůstat.
04.01.2008 19:33:00 | s.e.n
...to já taky ne :) ...
04.01.2008 15:29:00 | WhiteSkull
Ale jo, je to dojemný, ale je to spíš báseň v próze, či tak něco. Líbí se mi to, ale za "čistou" báseň to nepovažuju.
04.01.2008 15:25:00 | ludmil
...i snář ví, že s tímto těžkým snem si neporadí...
04.01.2008 15:20:00 | Lota
mám z toho pocit deja-vu.... a taky nevím proč :-)
04.01.2008 13:56:00 | Heda
Je v to velká síla sdělení
můj mozek také tak v noci
pracuje
a ani minutu nelení
tak to je...
04.01.2008 13:46:00 | Bíša
No...co říct, asi jsem dneska vážně bezeslov. Jen snad, cos napsal je mi velmi blízké... sand ani nevím proč.
04.01.2008 12:01:00 | BlackTangerine
snad
04.01.2008 12:01:00 | BlackTangerine
děsivé, nádherné..pohled někdy řekne více, než je možné vyjádřit slovy..nebo gesty...tak jako to, co bych na to chtěla napsat..krása..
04.01.2008 11:49:00 | Lady Carmila
...asi máš pravdu ...
04.01.2008 11:43:00 | WhiteSkull
... jen staré šlágry ze starého ráia, výstřižky ze starých novin a staré fotografie... jinak marnost.
Každý je občas na výletě ve "Ztraceném světě"
Jiří s.
04.01.2008 11:42:00 | j.c.
Aťane, sorry, už z hladu nevidím na písmenka.
04.01.2008 09:09:00 | MalaIzis
Ne, není to drsný příběh, spíš realita. Jedno jest, zda je to výrobní hala nebo ne...
04.01.2008 09:08:00 | MalaIzis
Tohle je hodně drsný příběh, už proto, že podle mých zkušeností to tak kolem mne opravdu je... i hůř. Přesto trochu odlehčím - máš kliku, že jsi napsal "ráno". Podezříval jsem tě, že jsi usnul v práci.
04.01.2008 09:05:00 | Aťan