Nespoutaná

Anotace: Všem, kdo mne soudili... (hlavně svému příteli)

Jinýma očima na svět se dívám,
života příběh svého píšu ve verších.
Odsouzena jsem byla za ten hřích.
I Tys mne soudil... Nikomu nezazlívám.

Klidně dál lámej křídla
- bolesti dávno přivykám;
Budu-li chtít vzlétnout, mě nepřipoutáš k zemi!
Nenechám se svázat konvencemi,
dokud bije mi v hrudi srdce básníka!

Tisíckrát mé verše trhat smíš,
jen nedám Ti je číst už po tisící prvé.
Dál budu psát inkoustem své krve,
ač navenek jiná, mou duši nezlomíš.

Nikomu nepovím,
že srdce básníka bije mi v hrudi,
že žiji na rozhraní mezi dvěma světy:
ve vašem není místo pro poety
a v tom mém pro vás, kdo jste duchem chudí...