Báseň chladného rána

Anotace: to mě tak napadlo jednou v neděli brzy ráno při cestě do centra města

Je chladné ráno a já kráčím zasněženou krajinou,
venku je liduprázdno a já myslím na tu jedinou.

Chtěl bych být katem jenž špatným lidem hlavy stíná,
a který sám večer z toho zlé sny nemívá.

Chtěl bych být soudcem co lidem osud určí bez ostychu,
nadále žít jen ve světě pravdy a skutečného přepychu.

Jsem snad blázen když věřím na pravdu a na lásku,
či existuje malá naděje, že budu žít sťastně jak v pohádce O provázku.

Zřejmě se toto předem nikdy nedozvím,
musím žít svůj život a vystačit si s tím co zatím vím.