Anotace: ...Minulost, přítomnost a budoucnost je láska!
Mocná ironie naléhavě uděluje
leckdy ostatnímu světu ticho,
přitom rozděluje indiánské talismany,
odvrací moc noci,
odvrací sílu tíhou,
ale
bláznum uděluje děs obludný,
utopie citu nádherného
osamělým stářím trpí.
Jen energie
lesů aztéckých
stárne krutostí andělů!
12.01.2008 16:37:00 NikitaNikaT.
Skvělá báseň, úplně jsem se na chvílu zasnila a představila si indiánský tábor.