Bezesná noc

Stojím na opuštěné zastávce
a čekám na tramvaj
Je tu slyšet samota
do které se vejde jen pár slov
U kolejí leží prázdná láhev od vína
na chodníku nedohořelá cigareta osamělého bezdomovce
Je bezesná noc
a já mám jen lehkou bundu
Přemýšlím nad nesmyslnými větami
a přitom se dívám na oprýskané zdi paneláků
a na posprejovanou tramvaj
která svýma očima ozářila obraz skutečnosti
Vzpomínky jejího života zní ve skřípění starých brzd
Z kapsy zmateně vytahuji zmačkaný lístek
a nastupuji do spojnice mezi nocí a dnem
Jdu dlouhou tichou uličkou
na zemi jsou stopy od zablácených bot
a na starých sedačkách
spící cestující
Jen jeden nespí
Jsem to já
Sedám si do zadu a přidávám se k nim
Najednou na svém těle cítím doteky teplých rukou
je to revizor a je ráno