Prospaný rok
Prospaný rok
vyťukávající přitom dětskou ukolébavku ze své poškrábané desky
Kolem ní projíždějí auta a žárlí
Ona zarputile sedí a hledí na své ruce pokryté útržky vět z probděné noci
Nenávidí dnešní den stejně jako včera nenáviděla pondělí
Oddaně se vrhá do náruče zapomnění
ta ji drtí
líbá na rty
které se mezitím vypařily
a pokládá zpět na zchladlý chodník s malbou malého koníka
Vina odešla do vedlejšího pokoje s okapem a balkonem a vyhlídkou na růžové pole magnólií
Strach z minulosti zmizel se slovy
"svlékni se"
Už nemusíš chodit domů
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk:+))
13.10.2008 21:32:00 | Bíša
téééda...
18.03.2008 22:01:00 | Noc17
zajímavý, moc. jdu si to přečíst ještě jednou, abych to mohla líp vstřebat, protože tohle vážně není oddychová četba. a díky za to, že tu vidím všechno co v poezii hledám...hloubku, neurčitý, ale stejně až nebezpečně konkrétní pocity...parádní:-)
17.01.2008 17:14:00 | paranoidandroid
moc hezká...=)
15.01.2008 16:26:00 | Simísek
Krásná, hluboká, jímavá. Patří k těm, které nestačí přečíst jednou, protože mají trvalou platnost...
10.01.2008 21:35:00 | Lisa.Ginmi
...sedí a hledí na své ruce s útržky vět.. to vybízí k představivosti. Já to vidím. Jak se ty obrazy skládají do takového leporela. To co je za tím, je pro mne na delší rozebírání po "útržcích vět"
08.01.2008 09:59:00 | Petbab
Nemohu se zbavit dojmů. A ani se jich zbavovat nechci. Tohle.. je.. Deja vu
07.01.2008 19:34:00 | prostě Zuzana
Nemohu se zbavit dojmu, že to není báseň...
07.01.2008 17:25:00 | colorka