Až země zas rozkvete sněženkami

Anotace: S novým rokem otvírám novou kapitolu svého života a tak musím odlehčit svému srdci.Tato básnička byla dlouho na dně šuplíku,je na čase dát bolesti křídla,aby odletěla,ale nikdy ne zapomenout...Kdo ztratil blízkého člověka,snad to pochopí...

S příchodem jara nám odešla,
s prvními sněženkami,
krůpěje lásky v srdcích nám nechala,
my zůstali náhle tak sami...
Láska je ale jako vánek,ač není vidět,vnímáme ji,
to vzpomínnka nás zahřeje,její bytost skví se v celém kraji.

Hledali jsme lásku,
našli jsme ji v její dlani
a v zardění máků
nalezneme pousmání,
ve vánku zas doteky
a ve hvězdách světlo,
zůstane v nás navěky
lásky jasné světlo.

Děkujeme za ty chvíle,
ač barevné,či černobílé,
vždy při nás stála a vlévala v nás
lásku a moudrost jako slunce svůj jas.

Až země zas rozkvete sněženkami,
vrátí se-vůně plný květ,
nakrátko nebudeme sami,
s jarem se navrátí vždycky zpět.