Ona
Ona
Ona...
V plné zbroji,
snící o pokoji.
Hádavá Jenoféfa,
co se křiku bojí.
Ženská bezbranná,
a na silnou si hraje.
Lačně neřestná,
když dotýká se ráje.
Mlsalka,
co zásady má klášterní.
Vnímavá,
své city rozmělní.
Tuctová,
než se promění.
Zakletá princezna
v zelené kůži žabí,
na lásce závislá,
dokud to prince baví.
Stará na pohádky,
je čas vrátit se zpátky:-)
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Pěkná, pravdivá báseň. Jsem se zamyslela a na něco si vzpoměla, jak někdy to těžké je tu prostě být.
13.01.2008 18:22:00 | NikitaNikaT.
před pohádkou nezavírej vrátka..
to by si to vzala pěkně zkrátka..
staň se princeznou či žábou
královnou a nebo klidně bábou .o))
12.01.2008 08:43:00 | Bean
Říká se, že ženy jsou zvláštní...ale nejsou výjimkou, v životě člověk narazí na (h)různá individua!
10.01.2008 17:46:00 | Chancer
moc pěkný,zrození,zralost a dětinkost stáří k pohádkám..dobře vystižený 1*
10.01.2008 14:14:00 | cevert
