Anotace: ...o tom, jak se stále vracíme zpátky na začátek...a o strachu...
Pod šedivou oblohou nad vyprahlou zemí
proletěl zlověstný šedivý pták,
strach náhle otřásl pod ním lidmi všemi,
strach stále stejný, však nikdy jen tak,
šedý a bolavý - ze smutku kopí
vražené do srdce, z nejhlubších ran
vytryskla krev; suchou zem skropí.
Zem, nad níž prolétá tisíce vran.