Anotace: Nesnaž se být milý-když ti teče do bot.Vše cos udělal-neodnese proud v řece. Vše cos udělal-nijak nesmažeš. ..věnováno..
Nemůžu vidět tvůj pocit
ale mohu cítit tvou přetvářku
Tvůj strach schovaný za očima
Bojíš se? Vážně se mne bojíš?
je ti přece přes padesát
a velíš té své INSTITUCI
co vůbec není tvá
A mně? Mně je před chvíli osmnáct
jsem malá drzá holka přeci
malá drzá holka
kterou jsi před rokem ruku v ruce prosil
a přemlouval
Jsem malá drzá holka přeci, kterous hladil
a zase přemlouval, aby se s tebou
v autě zabila
Tak se mlčky ptám:
Vážně máš takový strach?
.
-
.
-
-(máš ho proč mít)
Nebudu to nijak rozebírat. Osobní výpověď, psaná s velkou vnitřní silou, o problému, ke kterému se musíš postavit sama - a každé přečtení znamená mlčenlivou podporu.
13.01.2008 17:37:00 | Hary_nš
Každý se něčeho bojí, protože dokud máš strach a cítíš bolest ještě žiješ. Až padneš tak hluboko, že už se nebojíš , necítíš bolest a nic. Je pozdě se vracet.Vím o čem mluvím........ Hezké dílko slečno i když nevím jestli se zrovna k tomuto tématu hodí napsat, že to je hezké...
12.01.2008 11:28:00 | Nola77
Někdy to chce jen pověsit se na dřevěný kůl a dělat, že jsi ten strašák na poli, co odhání vrány - ty počmárané černé vrány, které bys jinak svým hrobem (neboli hnusným starým šutrem) nikdy neodehnala...
Někdy to chce .. se jen tak vtělit do té zasrané vrány a říct si.. "Nechám strašáčka napokoji.."
12.01.2008 01:25:00 | Trapné děťátko