A tak se jen ptám...

Vezměte do rukou svůj život,
pomalu z něj odstraňte to vše,
sex, přátelství, lásku, slova něhy,
a tak se jen ptám, co pak zbude?

Jen krajina prosta všech stínů,
jen krátery na duši jenž nikdo netuší,
teak málo věcí a život je hned bezcenný,
už nestojí bojovat za něco co není.

Za ten život jenž opustil tělo a duši,
pro pokušení které skrývá okolní svět,
napřáhnout ruku, políbit oblaka,
a pomalu se vznést…do krajin, kde vše je bezcenné…

A tak se jen Vás ptám..