Anotace: O křídlech a sobecké touze létat.
Zvednu-li právě teď ruce
půjčí mi sokoli svá křídla
Krí ach Krí
Mávnu a uletím
než je budou chtít zpět
Už je nevrátím
Krí Krí proti modré obloze
Nemám právo
nechat sokoly sedět dole
ale já tu sedím devatenáct let
Krí sokolími křídly Krí
Je sobecké létat
s cizími křídly
Je sobecké žít
když oni přežívají
ale já bez křídel
Krí Krí Krí
Vznesu-li se jednou
nikdy neusednu zpátky
jako uprchlá vězenkyně
Sokoli sokoli je mi líto
Budu pozdravovat vítr
Krí Krí jako soucit vzdoru
Je mi to líto soucitní
příliš dlouho jsem toužila po perutích
než abych se jich dokázala vzdát
Sokoli odpusťte
Raději zemřít vysoko na obloze
než sedět jak sokol bez křídel
Krí Krí sokolům naposled
Až zemřu vemte si je zpět
Leť si, jen si leť na křídlech sokolích! vždyť my už jsme se něco nalétali... známe výšky i volné pády, známe z výšky vodopády...
Jen nám nezapomeň občas nasypat zrní, když teď sedíme na dvoře, mezi slepicemi...
21.01.2008 12:37:00 | Hannazka
křídla... prý klišé se říká na našem serveru - ale já je taky miluju :o)
20.01.2008 11:51:00 | hanele m.
...každý den umírám na obloze
každý den znovu procitám
ze snů a bájí...
Říkám vám
Také lidé často
létají... Moc Pěkná básenka Jirka Kavec
14.01.2008 18:04:00 | kavec
toužím po křídlech a přesto je nehcci ptákům brát..kdo si je zaslouží, musí na ně čekat..třeba celý život
14.01.2008 15:55:00 | jitro
Je opravdu sobecké žít, když oni přežívají? Podle mě je v životě rovnováha. Taky někdy přežíváme a nežijeme, zatímco zvířata si mnohdy dokáží život užít lépe (myslím tím zvířata volně žijící). Jednou jsi dole, jednou nahoře... Musíme si všichni stihnout zažít i to dobré i to špatné...
14.01.2008 15:43:00 | Liss Durman