Návštěvnost
Tvá bolest...
Tvá bolest...
Anotace: Dovolte mi, abych jí věnoval těmto supr čupr lidičkám: Lotě, Azazenovi,E., a mým skwělým spolubydlícím, které nechápou jak mohu skládat:) A taky všem zklamaným v Lásce ,lidi držte se......
v sebe samé.
Nenašli novou sílu,
to se bohužel někdy stane.
Křik a pláč,
co dělat mě se ptáš.
Dvě rozřezaný ruce,
a dvě rozbolavěný srdce.
Černý nebe dnes tě vábí,
od bolesti tě však nikdo neuchrání.
Do polštáře padaj slzy slaný,
snažíš se utišit svý srdce rozervaný.
Prý tonoucí se stébla chytá,
ale řekni kde to stéblo je?
V bolesti teď sama lítá,
vyprchala už všechna naděje.
Na lásku už nevěří,
na samotu se netěší.
Se slzami v očích usíná,
snahu o pomoc nevnímá.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskPoeho jsem četla a mám ho doma... osekávat nic nehodlám líí se mi tak jak je...
23.01.2008 16:04:00 | whiolet
Trochu tu báseň osekej. Přebytečná příslovce, jinak
by to šlo. Nebo z toho vytvoř baladu. Ty bývají dlouhé.
Takové píše Lady Draculea.
21.01.2008 15:15:00 | jehlaspichlas
(Jediný...) Smrtihlav je motýl ale zároveň i znamení
smrti. V téhle básni šlo o zpříznění dvou duší:
člověka a smrtihlava. Nechal jsem se inspirovat Poeovým
Zánikem domu Usherů. Jakmile postava umřela, smrtihlav
uletěl, neboť ho už v domě neboštíka nic nečekalo,
jenom samota...
21.01.2008 15:13:00 | jehlaspichlas
Děkuji, jsem ráda, že jsem vám udělala radost oba se držte
17.01.2008 15:42:00 | whiolet
Překrásná básnička a chci Ti podekovat můj Anďeli spásy.Tvá slova mi dávají sílu přežít.Dekuju.
15.01.2008 10:13:00 | Azazen
Děkuji ti holčičko moje milá...musela jsem slzu zamáčknout...byla to slza krásného pocitu...
a jak je to, když srdce bolí?...v ten okamžik se zdá, že bolest nepřebolí...ale přebolí, přebolí...čas, který tak rychle běží, zahojí, když nezahojí ránu aspoň pohladí...
14.01.2008 17:31:00 | Lota