Vzpomínání ....

Anotace: .... umíráme .... většinou ještě ne zcela rozhodnutí ... a to nás docela sere ... ** Naštěstí jen chvilku, protože je to většinou …. … těsně před smrtí ..

.

.... umíráme .... většinou ještě ne zcela rozhodnutí ...
a to nás docela sere ...
Naštěstí jen chvilku, protože je to většinou ….
… těsně před smrtí ..

Sekerou naporcovaná vůně lesa našich posledních školních prázdnin …
Dříví na špalku jako údy stromů, na popravišti,
jako nebožtíci, kteří se vcelku nevejdou do pece krematoria
a je třeba jim prokázat poslední službu ...

Sakra, proč? … a proč tak brzy, ….. ??
zasténá borový les v náhle propuklém žalu,
a roní do letní rozpálené písčité půdy jantarové slzy …
Cvrčci jako tehdy pouští svou muziku na plné pecky,
a ví houby o snech teenage drsňáků
co na čas zabydlili tuto vymyšlenou zemi
aby ji naplnili mužskými výstřednostmi

Prázné kapsy a široká srdce plnila nás po okraj
všeobjímající rozlohou této scenérie pod epickou oblohou
jedinou přiměřenou kulisou pro nás,
obyvatele těsných Baťovských půldomků
a naše pokrevní bratrství v čase a místě,
měla přesáhnout trvání světa …

Náš svět, hra a skutečnost ….
Byl strašný, byl směšný, …
byl prostě náš jako všechno kolem,
... byl v tu chvíli takový,
jaký jsme si jej přáli mít …

Nevím proč se to stalo,
že jsme naplnili jako mnozí před námi,
kterými jsme pro jejich bláhovost opovrhovali,
nádherně prázdné kapsy všelikou veteší
a čistá srdce zamřížovali klecí mastňáckého blahobytu
kde mužské přátelství, černý les, údolí,
kopce a řeka, ... zůstaly beznadějně ... za ní ...

Uběhlo mnoho let, ...
ale přesto je to ale pořád v tobě, ...
a třeba že se ti to zdá na tvůj věk nepatřičné,
zatínáš dnes více než jindy sekeru vzpomínek do hlavy
v nadějí že možná ještě naposled,

... .... vytryskne gejzír tužeb, a přání, ...

... ... ... ... která byla tak splnitelná ....

/*