bílej hrnek se žlutym dnem, stejně to každej zná

Anotace: mám problém s vybíráním sekce, přijde mi nadnesené nazývat své výtvory básněmi. prosím o vytvoření kolonky bittersweetí poezie!:) dokonalé svou nedokonalostí... jako nebe, co nepadá

pošimrat štětcem
zmáčknout pár písmenek
rozsypat korálky po stole

za zelenym víčkem
zelený oko
co vidí černobíle

/dokonalej
svou nedokonalostí/

vybitá baterka
teploměr, co neměří
a žárovka, co nesvítí

jízdenka do nikam
/zpáteční/

žlutej hrnek
s bílym dnem
zavázat mašlí
každej ví, jaký je to na dně

uhasit popel
a hlavně nebejt zticha

koukat brčkem
na nebe
který ne a ne spadnout

bílej hrnek
se žlutym dnem
stejně to každej zná

lacinej smích
trochu vodky
trochu lásky
trochu nebe
/který ne a ne spadnout/

sesbírat korálky ze stolu
namířit gumičkou
sestřelit brčko
rozšířit zelenýmu oku obzory

poškrábat druhou stranou štetce
a hlavně nebejt zticha
a hlavně nedat na sobě nic znát

mezi prsty
rozmáčknout pár písmenek
umotat brčko
uvařit kafe
a zalejt jím dno

a hlavně nebejt zticha

navlíknout korálky
začít od začátku
uhasit touhu

lacinej smích
trochu džusu
trochu pochopení
trochu ironie

stejně to každej zná

za červenym víčkem
červený oko
co nevidí
protože je zavřený

začít od konce
a hlavně nebejt zticha
a hlavně nedat na sobě nic znát

žlutej hrnek
a zaschlej logr na dně
nabitá baterka
na bodu mrazu

/nedokonalej
svou dokonalostí/

za červenym víčkem
vypíchnutý oko
štetcem

lacinej pláč
trochu krve
trochu bolesti
trochu ironie

a hlavně bejt zticha
a hlavně nedat na sobě nic znát

zbořit jí iluze
zbořit jí celej svět
a z těch cihel si postavit vlastní

a nebe pořád ne a ne spadnout
stejně to každej zná