Na bruslích
Na bruslích
Krok ...
... a krok
a krůček ...
a pod nohama led
a na nohou dva nože vratké,
co krájí můj strach na tisíc malých ...
Rukama tápu
do prostoru
Neboj se, říkáš,
držím tě,
jen kousek ještě ...
vidíš,
jde to ...
a dolů
,,, se prostě nekoukej.
Bojím se.
Mám pohled k zemi přimrzlý
a na rtech ostny ledu jsou mi
... ochranou ?
Bojím se ...
váhám, nejistá ...
Zkouším si krůčky
kluzkou plochou ... Drž mě!
Držíš ?
Máš pevné dlaně
a síla je v nich ...
cítím, vím to.
Otřepu ze rtů smítka jíní
- ten úsměv je vratký
jak mé kroky.
Tak věř mi přece,
a nehleď dolů,
dívej se jenom
do mých
očí ...
Bože můj, copak můžu sama ?
Sama ...
až do takové hloubky ?
A pak jen modro ...
šeď a modř,
co cestu moji spolykaly,
a její cíl teď schválně tají ...
... tak jedem ...
... spolu ...
Zdá se, milý, že jinak
se tam
nedostanu ...
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
...jsem si s tebou zabruslila...myslím, že bruslím naprosto stejně...hlavně mám pocit, že pirueta mi jde bravúrně, točí se, se mnou celý Svět...:-)
18.01.2008 11:59:00 | Lota
Také jsem letos vstoupil na led, co myslíš že to se mnou udělalo? V té chvíli vzduchem ve vodorovné poloze mě proběhlo hlavou jak to dopade. Jauvejsk, nejen studenej je led, ale i tvrdej. Ahojky Bobi :-))
18.01.2008 07:23:00 | bobi bobie
Bruslím na draka, takže jsem to opravdu ocenil. Škoda že píšeš teď tak poskrovnu!
17.01.2008 23:13:00 | Demedalex
Je to pěkně působivě napsáno.Mohlo bych se podle toho i naučit,nejen bruslit.
16.01.2008 15:48:00 | s.e.n
