Anotace: ...třeba je to ten příběh který jsem vám chtěl v předcházejícím blábolíku vyprávět ...
Poslední záblesky
slunečních paprsků
se odrážejí
od klidné usínající
vodní hladiny
a mění jí
ve zvláštní přírodní
mědirytinu
připravenou nám všem
k obdivu.
Temně zachmuřená
atmosféra
přicházející noci
probouzí fantazii
letící nad propastí
snů a bdění.
Paměť run
vytesaných
v kvádrech kamenných
zdánlivě bez smyslu postavených
se probouzí písní
prastarých válečníků
po dobrodružství toužících.
Rovnováha
mezi mnou a přírodou
vtahuje zvláštní silou
mé myšlenky
do středu
pomyslného kruhu
zdroje nekonečné energie.
Právě poznávám svět …
přilákal mě název - mám ráda věcičky z mědi, má nádhernou barvu - a tahle věc taky - barvu aj duši
:o)
22.01.2008 09:55:00 | hanele m.
Tajemné noční vyprávění,to je velmi poutavé a
zajímavé,plné představ. Vyprávěj dál.
16.01.2008 14:26:00 | s.e.n
Tak takovým básním říkám kouzla. Tobě se okamžik vpije do morku kostí, a i když slova už nemají takovou sílu, ještě i nás pohltí.
No a mám pravdu- Básníka dělá kraj.
( U nás jsou dvě louže a ještě k tomu vypuštěný.) Ach jo. :-)
16.01.2008 10:07:00 | kouzelníček