Do hlíny zakopán

Anotace: Do hlíny zakopán (Automatický text)

Do hlíny zakopán

Stojíš proti mně,
díváme se sobě do očí,
tvá ústa křičí slova ukrutná,
dívám se na tebe,
ale ty mě nevnímáš,
ruku svou pozvedáš,
- jeden rychlý tah
a oko zalil mi krvavý mrak.

Ležím - kol okolo krev,
rudě zatajil se mi dech,
sklonil ses níž,
ale ne abys mě zdvih,
naklonil si svou tvář
a kopal do mě zas.

Obličej zkřivený,
nohy u těla,
tolik jsem tehdy trpěla,
když do mého těla dýka zajela.

Po stopách krve,
táhneš mě za ruce,
už vidím jen kvězdy
- tam nahoře - na obloze.

Pohodils mě do hlíny,
kopal si a kopal,
rýč o hlínu skřípal,
už jen slabé vzdychání,
když písek přilétl mi do rány,
dlouho jsem se bránila,
však nad tebou jsem prohrála.

Zakopas mě v zemi,
pohřbil zaživa,
... tolik jsem kvůli tobě ztratila...