Rosa života
Rosa života
Anotace: Život je vlastně strašně pomíjivý. kdo jej však vidí jinak, má nad ním a smrtí velkou výhodu...
Na stéble trávy kapka rosy
jak drahokam krášlí zelený květ,
v jejím nitru jiskra plane,
v jejím srdci se zrcadlí svět.
Na lístek vyskočil koník bosý,
štěstím zaržál a byl ten tam,
kapka strachem se zachvěla
o tvora tichého, jež byl tak sám.
A skví se stále v širém poli
a čeká, na co, neví sama
a chvěje se, že mráz ji skolí,
že přijdou chladná, krutá rána.
Lehounký závan rudých krás,
z kapky rosy živá šťáva,
tklivý zazněl krve hlas,
přesto však dále život dává.
Stejně i my snad čekáme jen,
pro šrámy krvavé chvějem se stále,
láska i bolest však jsou jenom sen,
pak život smrtí svou předáme dále.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
To pesimismus nebyl lidský
- jen pouhý povzdech romantický
(jak rádi staré rány rvou si
jak rádi vlastní nitro rdousí).
Ten Titanik a láska daly,
že oči snad se rozplakaly,
černá skla pod víčky skrytá,
tvoje slova v srdci vrytá.
Za své vzdechy omlouvám se,
nehodí se k světa kráse...
(a pokud snad někdy zdá se....
snažím se jít k vlastní spáse...)
Kapka rosy a v nich nebe,
volá jaro, volá tebe,
osvěží i noční snění,
uhasí to věčné chtění...
nádherná..
21.01.2008 20:09:00 | Dilla
Moc pekne...na steble travy kapka rosy :) jako drahokam... ale jak rychle zmizi a je po krase ze? proto bysme si meli uzivat kazdeho okamziku jako by byl posledni protoze on poslednim muze byt, vsechno co kolem sebe, pri kazdem kroku vidime je jedinecne, a tak bysme to meli vnimat a je to krasne jen chvilicku, tak tu krasu neprehledneme...stesti a bolest je jen sen, tak proc bysme se meli temito vecmi tolik zatezovat, kdyz nakonec skonci a prejdou v neco jineho, ale nakonec se obrati v smrt a zivot dalsi.
fakt pekna basnicka :)
21.01.2008 18:59:00 | sambada
