Beznadějná plachetnice
Beznadějná plachetnice
.
Vyjela si loď mých snů,
plachtit, chytat vítr svěží,
čekám pluje pomalu,
hnout se z místa jde teď stěží.
Až rozjede se v širou dál,
napospas klamnému nečasu,
poprosím štědrý vítr, aby vlál,
a popluji navzdory všem mocným kompasům.
Cestu přec znám, ona je pevně dána,
možná v tom je ten můj věčný pech,
je v mých cílech krutě urovnána,
nestačí mi občas ani druhý dech.
...prokletá beznaděj
.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Nejen v lipové aleji
hledej naději
ale v srdci toužícím
po lásce planoucím
27.06.2008 07:55:00 | vodnař
Díky za hodnocení jedné z mých povídek, potěšilo mě to. Tvoji básničku jsem přečetla se zájmem, ale protože poezie není mým šálkem čaje, tak tato dílka nehodnotím. Nemuselo by to být objektivní, takže promiň. Přeji Ti hodně inspirace do dalších děl.
23.01.2008 08:04:00 | Aliwien
po období bezvětří
přijde vítr, jež odnese tě dál
plachty napne bude tvůj král
22.01.2008 18:13:00 | blue
