Zpívej!

Zahraj mi!
Dnes naposled...
O světu, co už není svět.
Kde kapky,
v tečkovaném rytmu bajonetů,
bubnují na parapet.

Jen chvíli vyprávět!
O mystické tíži těžkých bot,
co dávají se na pochod
Čarokrásnem.
V rytmu jasném, přejasném,
přicházejí vždycky vhod.

Zpívej!
Ať zaspím tu tíhu věků,
ať v předaleku bdím.
Ať se z toho čarospánku,
ze dřímání na červánku,
nikdy více nevzbudím.