Prosba k tamtomu nahoře...

Když ve škole se nedaří
napíši velkou červenou pět.
Když však student čas nemaří
dá se vzít, poměrně snadno, zpět.

A jak to v životě chodí?
Dá se vše zpět vzíti?
Jak ve škole? Pololetí-
a pak rejtřík čistý míti?

Přijmi, prosím, moji omluvu.
Je upřímná. Veř tomu, prosím.
Nechci své hříchy vzít si do hrobu,
někomu vyzpovídat se musím.

Upřímná nejsem, lžu...A podvádím.
Nejen ostatní, ale i sebe.
Snad tady tímto doznáním
přiblíží se mi nebe...

Prosím a ruce spínám:
Ber ohled na můj nízký věk.
Nasměruj mé srdce /či mysl/ jinam.
...vždyť jsem jen... člověk?