Miluju levanduli,
a chtěla bych
v tom poli plavat.
Uprostřed jemně fialové,
pod bílým sluncem,
potkat, Vincente, Tebe...
Palčivé slunce,
co Tě zabíjelo,
a vedlo Tvoji ruku.
Zelené žito,
černí havrani,
žlutý dům
a žluté slunečnice
na dlani.
Špatná doba,
špatné ženy.
Srdce trhals na cáry,
pro ty, co o něj nestáli.
Silný ve své slabosti a zkáze.
Hrůza, že malovat nedokážeš.
Věčně bez lásky a hladový,
Tvé obrazy pokaždé napoví...
Tvůj život
nebyl bláhový .
Vincente : DÍKY !
Díky, žes byl takový...:-)
tohle je skvost... řekl bych, že by i Pan Malíř zatleskal
03.04.2009 23:14:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Měla jsem tu čest vidět v tomto životě pár Vincentových originálů a naprosto mě uchvátily - je to ten nejbarevnější, nejenergičtější a nejemotivnější malíř, kterého znám. A jeho obrazy mě vzaly za srdce tak, jako tvoje báseň. Máš pravdu - Ještě, že byl takový... ;-)
(Básně o obrazech a malířích mě vždy uchvátí. Asi bych to s tou zaujatostí neměla tak přehánět :-)))
24.01.2008 20:39:00 | Lisa.Ginmi
pěkně prokreslený,pocitově spřízněný,byl a bude.A je poznat, že život a postoje se až tak zásadně nemění.
24.01.2008 10:26:00 | cevert
Každý je nějaký... :-)
23.01.2008 22:13:00 | Chancer